Projekt Holky na kole už přes deset let inspiruje ženy, aby objevily radost z cyklistiky – bez ohledu na zkušenosti, tempo nebo typ kola. Zakladatelka Jana Trávníčková a Ivana Novakovská, která se přidala později, v rozhovoru sdílí, jak komunita vznikla, co ženám pomáhá překonat první obavy a proč se z kola často stává mnohem víc než jen sportovní vybavení.
Projekt Holky na kole inspiruje ženy po celé republice. Jak vlastně vznikl a co bylo jeho původní myšlenkou?
Jana: Nápad na komunitu Holky na kole vznikl už téměř před 11 lety v říjnu roku 2015 v Praze. Hlavní myšlenkou bylo podpořit ženy v tom, aby se nebály jezdit na kole v provozu. Aby se ve městě, kde žijí, mohly cítit komfortně a svobodně se pohybovat – jezdit na kole do práce, za zábavou, nakoupit, zkrátka kamkoliv. Žila jsem rok v Holandsku a přála jsem si, aby si české ženy mohly dopřát stejný životní styl jako Holanďanky. A taky aby z těchto žen pionýrek městské cyklistiky časem vznikla silná komunita, která se bude navzájem podporovat. Čím více kritiky na toto téma jsem slyšela, tím víc jsem se snažila bariéry prolomit. A pak se k původní myšlence úplně přirozeně přidala její sportovnější verze a dnes nedílná součást projektu – silniční cyklistika a s ní všechny akce, které pořádáme.
Co podle vás ženám nejvíc pomáhá překonat první obavy a začít jezdit na kole pravidelně?
Jana: Myslím si, že je to rozhodně to, že mají podporu v ženské cyklo komunitě, kde se mohou na cokoliv zeptat i na citlivá témata a bezpečně sdílet své první pocity. Pomáhají také naše servisní workshopy pro holky, kde každá začínající cyklistka může najít podporu v tom, aby se nebála a uměla si poradit sama na cestě, když se jí třeba přihodí defekt nebo spadne řetěz. Workshopy vedou k samostatnosti. Žádný dotaz není hloupý – naopak, čím více se ptáme, tím více toho pak víme 🙂
Ivana: Já si upřímně myslím, že je pořád velké množství holek, které k cyklistice přivede jejich partner (Pozn.: To zrovna není můj případ… ale co bychom my ženy pro ty chlapy neudělaly, že?). Jenže naráží buď na to, že na ně ten partner na kole úplně nečeká, obecně je netrpělivý a moc rychlý, protože přece jen někdy porovnávat výkon mužského a ženského pohlaví vzhledem k fyzickým předpokladům není vždy úplně možné. Holky jsou z toho pak nervózní, pánové možná taky, nebo ten vztah z jakéhokoli důvodu skončí, ale ony chtějí jezdit dál. A tak vyhledávají ženskou komunitu, která je v tom podpoří, a s kámoškama je to přece jen větší zábava než sólo.
Vaše komunita je velmi aktivní. Co podle vás ženy na cyklistice nejvíc baví – je to sport, svoboda, nebo spíš sdílené zážitky?
Jana: Pro mě osobně jakékoli kolo znamená svobodu a vlastně je pro mě symbolem rovnoprávnosti. Cyklistika je nádherný sport a má v sobě obrovskou pokoru. Zároveň když v tom člověk není sám, tak sdílené zážitky z cest, kdy třeba na Mallorce máte společně slzy štěstí v očích poté, co sjedete několik kilometrů nádherných serpentin na útesu nad mořem, všechno voní borovicemi a kvetoucími pomerančovníky, tak to jsou zážitky na celý život. A ty společné zastávky na kávičku s dortíkem jsou pak už tou pomyslnou třešničkou na dortu.
Ivana: Já bych to nepopsala lépe než Jana. Ty slzy štěstí na Mallorce, to není žádná pohádka, ale opravdový příběh.
Když člověk začne jezdit víc, často si vytvoří ke svému kolu silný vztah. Jak to máte vy – vnímáte své kolo spíš jako sportovní vybavení, nebo jako parťáka na dobrodružství?
Jana: Kolo je rozhodně parťák. Veze mě, já mu pomáhám šlapáním – je to synergie 🙂 Zároveň je součástí mého životního stylu. Nedovedu si vlastně moc představit, že nemám kolo 😀 Život bez kola by byl smutný 😀 Zato třeba ale nemám auto a potřebuju si k němu vztah teprve vybudovat.
Ivana: Pro mě je to parťák, i když rozhodně ne každodenní. Nepoužívám ho na dopravu, ale na ta dobrodružství. Mám ho i hodně spojené s cestováním. Kdykoli jedu na víkendový výlet nebo jen tak za rodinou, kolo jede automaticky se mnou. Od jara do podzimu si víkend bez kola skoro neumím představit.
BikePlan nabízí specializované pojištění kol. Myslíte, že dnes už cyklisté začínají přemýšlet i o tom, jak své kolo chránit – podobně jako třeba o helmě nebo pravidelném servisu?
Jana: Rozhodně. Kola dnes nejsou levnou záležitostí a je určitě dobré myslet na bezpečnost a pojistit nejen kolo, ale i sebe.
Ivana: Určitě je o pojištění kol větší povědomí. Možná je to tím, že se pohybujeme v bublině opravdu aktivních a vášnivých cyklistů, pro které kolo není „jen další krám” v garáži, či ve sklepě, na který sedá prach. Cyklisté v této bublině přirozeně mají větší chuť investovat do dražších kousků, což je samozřejmě spojené s větší obavou, že se kolu něco stane. Každý takový cyklista pak zná situaci, kdy po pádu vstane, třeba je celý odřený a teče mu krev, ale první otázka, která mu vyvstane na mysli, je vždycky: „Co kolo? Je v pohodě?”
Kdybyste měla dát jednu radu ženám, které letos chtějí začít více jezdit na kole – jaká by to byla?
Jana: Na nic nečekejte! A pokud váháte, pojeďte na první vyjížďku s námi.
Ivana: Zahoď všechny obavy a výmluvy, ať už jsou jakékoli, nasedni, jeď a užívej si ten pocit!
Děkujeme za rozhovor!
Více o komunitě Holky na kole a jejich aktivitách najdete na www.holkynakole.cz.
A pokud chcete mít své kolo dobře kryté pro nečekané situace, podívejte se na možnosti pojištění kola u BikePlan.
Autor článku
Vydáno: 13/04/2026